Novinky

Prostřednictvím našich webových stránek budete pravidelně informováni o novinkách a aktualitách v ekonomickém, politickém, sociálním a právním dění na českém trhu.

  • 08.02
  • 2010

Významné legislativní změny v roce 2009 a 2010

1. Novela občanského soudního řádu

Zákon č. 7/2009 Sb., kterým se mění občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.)
Hlavním cílem novely, která nabyla účinnosti 01.07.2009, je zjednodušení procesních postupů, snížení přetíženosti soudů a zamezení průtahů v soudním řízení.

Souhrnnou novelou se do českého právního řádu zavádí zcela nový systém doručování. Nově zaváděný systém doručování je založen na adrese pro doručování, kterou může být:
a) adresa datové schránky (u doručování prostřednictvím veřejné datové sítě)
b) adresa, kterou adresát sdělil soudu,
c) evidovaná doručovací adresa (pokud adresát nechce nebo nemůže přebírat zásilky v místě trvalého pobytu, může požádat o evidenci této adresy v centrální evidenci obyvatel),
d) adresa trvalého pobytu vedená v centrální evidenci obyvatel.

Nový princip doručování spočívá v tom, že každý má povinnost, pokud se na adrese svého trvalého pobytu nezdržuje, nahlásit soudu nebo centrální evidenci obyvatel, kam se mají zasílat soudní písemnosti. Pokud si adresát nebude přebírat poštu ani na této adrese, půjde to k jeho tíži a na písemnosti se hledí jako na doručené. Neúčinnost doručení je možné namítnout jen z omluvitelných důvodů, jako je například hospitalizace, apod.

Písemnost určená do vlastních rukou se u fyzických osob vhodí po uplynutí úložní lhůty 10 dnů do poštovní schránky. Tím se písemnost považuje za doručenou, jde o tzv. fikci doručení. Písemnosti, které nejsou určeny do vlastních rukou, se vhodí do poštovní schránky přímo, bez úložní lhůty na poště.

Novelou se do občanského soudního řízení zavádí institut přípravného jednání, který slouží k tomu, aby soud mohl při jediném jednání věc rozhodnout. Soud nesmí nařídit jednání, jestliže není znám okruh právně významných skutečností, které budou mezi účastníky sporné, nebo důkazy, které účastníci navrhují k prokázání svých tvrzení. Jestliže příprava jednání nevedla k výsledku, nařídí soud a také provede přípravné jednání. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní je až na výjimky koncentrována do skončení přípravného jednání. V případě, že příprava jednání nebyla provedena, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání do skončení prvního jednání.


2. Novela exekučního řádu

Dnem 01.11.2009 nastala účinnost novely exekučního řádu, který byla publikována jako zákon č. 286/2009 Sb.
Novela přináší řadu novinek, které mají zjednodušit a zpřehlednit exekuční řízení. Přenesení administrativní agendy ze soudů na exekutory, spojené s nově získanými kompetencemi exekutorů, by mělo celé řízení urychlit a zjednodušit pro oprávněného, i když zároveň dochází k posílení pozice povinného v rámci exekučního řízení

Pokud jde o zahájení exekučního řízení, pak po novele je nutné směřovat návrh na nařízení exekuce přímo exekutorovi, nikoli exekučnímu soudu. Exekutor v návaznosti na návrh do 15 dnů ode dne doručení návrhu požádá exekuční soud o pověření provedením exekuce a ten poté nařídí exekuci a pověří exekutora jejím provedením, a to do 15 dnů ode dne doručení žádosti exekutora o pověření provedením exekuce.

Rovněž návrh na odklad a návrh na zastavení exekuce se podává u pověřeného exekutora. O návrhu na odklad exekuce rozhoduje exekutor ve lhůtě 7 dnů. V případě návrhu na zastavení exekuce musí exekutor nejprve do 15 dnů obeslat všechny účastníky exekučního řízení, zda se zastavením exekuce souhlasí. Pokud se všichni účastníci k návrhu vyjádří kladně, vydá exekutor do 30 dnů návrh na zastavení exekuce.

Novela dále představuje zmírnění absolutní neplatnosti právních úkonů povinného po doručení usnesení o nařízení exekuce. Jakýkoli právní úkon povinného je totiž považován za platný, dokud se exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel nedovolají jeho neplatnosti.

Zásadní novinkou je jasné vymezení způsobu provedení exekuce z hlediska přiměřenosti, které je nově formulováno vzhledem ke způsobům exekuce na finanční plnění. Novela zakotvuje přednostní použití přikázání pohledávky srážkami ze mzdy a jiných příjmů a zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech, až poté – pokud vymožené prostředky nepostačují k uhrazení vymáhané peněžité pohledávky – by měla být exekuce provedena prodejem movitých věcí nebo nemovitostí. Přičemž exekutor postihuje pouze majetek v rozsahu, který bezpečně postačuje k úhradě exekuované částky.


3. Nový trestní zákoník

Dne 01.01.2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.), který nahradil trestní zákon z roku 1961.
Tento nový trestní kodex zcela opouští komunistické chápání viny a trestu a zásadním způsobem mění a modernizuje české trestní právo. Jedním z největších přínosů nového trestního zákona je maximální možnost rozlišování a individuálního přístupu k trestním postihům za různé typy trestných činů. Vyvážené stanovení druhů trestů i jejich sazeb totiž umožňuje soudům uložit přiměřený trest s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem spáchaného trestného činu i osobě pachatele.

Stejně jako jiné moderní trestní kodexy evropských států vychází trestní zákon z přesvědčení, že ochranu demokratického státního a společenského zřízení, práv a svobod jednotlivců a ochranu jejich života, zdraví a majetku je třeba zajišťovat především mimotrestními prostředky. Na protiprávní jednání je proto třeba reagovat prostředky trestního práva až v krajních případech, což odpovídá jedné ze základních zásad trestního práva, tzv. zásadě subsidiarity.

Trestní zákoník vychází z toho, že za trestný čin je považován jen čin společensky škodlivý. Zákoník zavádí formální pojetí trestného činu, které je obvyklé ve většině demokratických zemí, a to ve spojení s materiálním korektivem, podle něhož trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiných právních předpisů. Materiální korektiv tak brání, aby jako trestné činy byly posuzovány bagatelní případy, jakož i taková jednání, která nejsou pro společnost škodlivá.

V návaznosti na formální pojetí trestného činu trestní zákoník upravuje nové rozdělení trestných činů na zločiny a přečiny. Tato změna se promítne i do trestního řízení, když u zločinů bude vedeno standardní trestní řízení a u přečinů budou převažovat zrychlené formy řízení, odklony a alternativní řešení, včetně širokého uplatnění prostředků probace a mediace.
Přečiny jsou nejen všechny nedbalostní trestné činy, ale i ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.
Zločiny jsou všechny ostatní trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny.
Zvlášť závažné zločiny jsou pak ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.

Nový trestní zákoník zpřísňuje postih u nejzávažnějších trestných činů, jakým je např. brutální vražda. Zvyšuje horní hranici sazby odnětí svobody z dosavadních 15 na 20 let, přičemž výjimečným trestem je kromě doživotí i trest odnětí svobody od 20 do 30 let (dříve od 15 do 25 let).

Jedna z hlavních filozofií trestního zákoníku je taková, že pokud to povaha spáchaného činu umožňuje, má být trest odnětí svobody nahrazen alternativními druhy trestů, např. obecně prospěšnými pracemi, peněžitým trestem ve formě denních sazeb, zákazem činnosti a nově také trestem domácího vězení.

Nový trestní zákoník zavádí také některé nové trestné činy, jako je např. trestný čin zabití. Nová skutková podstata trestného činu zabití dopadá na dvě skupiny případů mající společné to, že pachatel úmyslně jiného usmrtil. V prvním případě se tak stalo v důsledku silného rozrušení, strachu, úleku nebo zmatku pachatele, ve druhém případě v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného. Např. manželka, která po dlouhém týrání nebo jiných projevech domácího násilí, zabila svého manžela, nebude odsouzena za vraždu, ale za zabití s mírnější trestní sazbou na tři až deset let odnětí svobody.


4. Novela zákona o DPH

Od 1.1.2010 nabývá účinnosti novela zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) Zákonem č. 362/2009 Sb., byly přijaty změny některých zákonů v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010. Část pátá obsahuje změnu výše snížené a základní sazby DPH a specifické případy jsou upraveny v přechodných ustanoveních.

Změny sazby daně:
Od 1.1.2010 dochází ke změně snížené sazby daně z 9 % na 10 % a základní sazby daně z 19 % na 20 %. Obecně platí, že plátce použije sazbu daně platnou v den, kdy vznikne povinnost přiznat a zaplatit daň, tj. ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve.

Přechodná ustanovení:

a) Obecná přechodná ustanovení

Podle bodu 1 přechodného ustanovení platí pro vznik daňové povinnosti za zdaňovací období předcházející den nabytí účinnosti tohoto zákona ( nejpozději do 31.12.2009), stejně jako pro uplatnění práv a povinností s daňovou povinností související, dosavadní právní předpisy, tj. zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do 31.12.2009.

b) Dodání elektřiny, plynu, vody, tepla, chladu a poskytnutí telekomunikačních služeb

V bodě 2 přechodných ustanovení je řešeno použití sazby daně v případech, kdy plátce dodává elektřinu, plyn, vodu, teplo, chlad nebo poskytuje telekomunikační služby a zúčtovací období dodání a spotřeby tohoto zboží nebo služeb zahrnuje jak část roku 2009, tak část roku 2010. V takových případech, i když není odečet z měřících zařízení stanoven k datu 31.12.2009, je plátce oprávněn odečet k tomuto datu provést, tím rozdělit zúčtovací období na část do 31.12.2009 a pro spotřebu použít sazbu platnou k tomuto datu, tj. 9 % nebo 19 % a na část období od 1.1.2010 a použít sazbu 10 % nebo 20 %. Úplaty přijaté před datem uskutečnění zdanitelného plnění přiřadí plátce ke zjištěné spotřebě zboží nebo služeb za období roku 2009 nebo roku 2010 také podle toho, zda byly přijaty do 31.12.2009 nebo po 1.1.2010.

Jestliže plátce neprovede odečet z měřícího zařízení k datu 31.12.2009, ale k datu po 1.1.2010, může provést propočet spotřeby na období do 31.12.2009 a na období od 1.1.2010. Plátce pak použije u období do 31.12.2009 sazbu daně 9 % nebo 19 % a u období od 1.1.2010 sazbu 10 % nebo 20 %.

Výše uvedený způsob zjištění skutečné spotřeby mohou plátci použít i u činnosti odvádění a čištění odpadních vod („stočné“), v souvislosti s dodáním vody.

Obdobný postup lze uplatnit při dodání elektřiny nebo plynu konečným spotřebitelům, kdy částka za zdanitelné plnění pro konečného spotřebitele zahrnuje dodání elektřiny nebo plynu a také jejich distribuci.

c) Zúčtování záloh

Ustanovení bodu 3 řeší situace, kdy v průběhu roku 2009 vznikla plátci povinnost přiznat daň z úplaty podle § 36 odst. 1 zákona o DPH a k uskutečnění zdanitelného plnění dojde až po 1.1.2010. Plátce, kterému vznikne povinnost přiznat daň z úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění nejpozději do 31.12.2009 včetně, použije pro přiznání daně z této úplaty sazbu daně 9 % nebo 19 %, tj. sazbu daně platnou do 31.12.2009. Při vyúčtování zdanitelného plnění k datu jeho uskutečnění, které nastane nejdříve 1.1.2010 a později, se při stanovení základu daně podle § 37 odst. 3 zákona o DPH, tj. rozdílu mezi základem daně (celkovou sjednanou částkou) a částkou nebo součtem částek, ze kterých byla daň přiznána ke dni přijetí úplaty (zálohy), použije u úplat přijatých do 31.12.2009 sazba daně 9 nebo 19 %. U úplat přijatých po datu 1.1.2010 použije plátce sazbu daně 10 nebo 20 %.

V případě, kdy částka uskutečněného zdanitelného plnění převýší částku přijatých úplat, ze kterých daň byla přiznána přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění, podléhá tento rozdíl sazbě daně platné po 1.1.2010 – tj. buď 10 %, nebo 20 %.

d) Smlouvy o finančním pronájmu do 31. prosince 2008

V bodě 4 přechodných ustanovení je uvedeno, že u smluv o finančním pronájmu uzavřených a s předmětem smlouvy předaným do 31.12.2008, se u zdanitelných plnění uskutečněných podle těchto smluv po 1.1.2010, použije sazba daně platná do 31.12.2008, tj. 9 % nebo 19 %. Pro tyto smlouvy rovněž platí podle zákona č. 302/2008 Sb., přechodné ustanovení, podle kterého se u těchto smluv použijí (až do jejich ukončení) ta ustanovení zákona o DPH, která se těchto smluv týkají (jakákoliv, nejen ustanovení o sazbách daně), podle znění zákona o DPH platného do 31.12.2008.

e) Dobropisy a vrubopisy

V souladu s § 42 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty se u opravy základu daně a výše daně uplatní vždy sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění.

© 2009 CB CONSULTING s.r.o. | Designed by Élysion - Vojtěch Smidek